Stručný popis našich obcí
Žitenice
Ves Žitenice (Schüttenitz) se nachází 2 km severně od Litoměřic. Pod Žitenice spadají místní části Pohořany a Skalice, celková rozloha území je 1308 hektarů. Žitenice leží na jižním úpatí 590 metrů vysoké Křížové hory (Kreuzberg) po obou stranách potoka Močidla (Modschiedelbach). Průměrná nadmořská výška je 224 m. Díky tomu, že jsou Žitenice chráněny horami před drsnými severními a západními větry, je toto místo odedávna známo jako nejteplejší místo v Čechách.
První zmínka o Žitenicích se nachází v Zakládající listině litoměřické kapituly z roku 1057, který je nejstarším dochovaným originálem písemného dokumentu vzniklého v Čechách. Zajímavostí je, že listina obsahuje český přípisek z počátku 13. století, který je znám jako první česká věta. Už v této době se zde rozvíjelo ovocnářství a vinařství. Území obce bylo ale osídleno daleko dříve, což dokazují archeologické nálezy na Skalické ulici. Žitenice jsou spjaty s vyšehradskou kapitulou, která zde vlastnila polnosti od svého založení v roce 1070, později i velkostatek se zámkem, až na období od husitství po třicetiletou válku a období socialismu, vlastní nemovitosti na Žitenicku dodnes. Zámek s přilehlými budovami a pozemky v centru obce byl v roce 2025 po místním referendu odkoupen obcí. Původně středověká tvrz byla přestavěna na zámek v 16. století, později byl zámek přestavěn v období baroka, po požáru v roce 1806 byl opraven, ale již nebyly obnoveny ozdobné prvky. Další dominantou je původně románský kostel sv. Petra a Pavla, který byl v 17. století přestavěn barokně. Ke kostelu patří i barokní fara. V 60. letech 20. století měl být kostel zbourán, ale díky obětavé práci pátera Pekárka a místních občanů byl kostel zachráněn. Významná je i loretánská kaple z 2. poloviny 18. století, která byla na počátku 20. století přebudována na lurdskou kapli. Další zajímavostí Žitenic je jistě nejstarší dochovaná gruntovní kniha zdejšího panství, která pochází z 2. poloviny 15. století a byla napsána v češtině. Velmi významné bylo pro Žitenice období na přelomu 18. a 19. století, kdy zde působil žitenický farář, kartograf a meteorolog František Jakub Jindřich Kreibich, který zde působil v letech 1787 – 1829 a prováděl meteorologická měření, tvrzení o nejteplejším místě jistě pochází z této doby. V roce 1925 mu byla odhalena pamětní deska na faře a přesně po 100 letech v roce 2025 i v kostele. Velký význam měl také Ferdinand Kindermann ze Schulsteinu, který byl probošt vyšehradské kapituly a později biskupem v Litoměřicích. V Žitenicích nechal založit první hospodářskou školu v Habsburské monarchii. Dále zvelebil místní ovocnářství, památná byla ovocná alej mezi Litoměřicemi a Žitenicemi. Další zajímavostí Žitenic je úplný závěr druhé světové války, kdy se 27.4. 1945 na zámku v Žitenicích zformoval Revoluční okresní národní výbor, který měl za úkol převzít město Litoměřice a později celý okres, v celé oblasti Sudet byla tato událost zcela ojedinělá. V roce 1950 byl majetek vyšehradské kapituly zestátněn, areál statku využívalo JZD a později Státní statek, na zámku od roku 1962 sídlila pobočka Státního oblastního archivu, byla zde uložená například Klaudiánova mapa Čech z roku 1518, nejstarší dochovaná mapa Čech.
Pohořany
Pohořany (Pohorschan) leží severovýchodně od Žitenic na jižním úpatí Krkavčího kamene (Rabenstein), na kterém se dnes nachází Laffitova vyhlídka. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 260 – 330 m. První zmínka pochází z roku 1302. Pohořany byly odedávna rozděleny mezi ploskovické panství a vyšehradskou kapitulu, hranice byl vodní tok protékající přes ves, pravá strana patřila vyšehradské kapitule a levá k Ploskovicím. Toto vydrželo až do roku 1850, kdy se základním článkem samosprávy staly obce. V roce 1985 byly Pohořany začleněny pod Žitenice. Významná památka je jistě pozdně empírová kaple sv. Floriána z roku 1842.
Skalice
Severozápadně od Žitenic, pod širokým masívem Dlouhého vrchu (Langer Berg) na jeho jižní straně, v nadmořské výšce 320 m, k východu uzavřena Dubinou leží víska Skalice (Skalitz). První zmínka o Skalici se objevuje v roce 1088 v listině pro vyšehradskou kapitulu, ve které je zmiňováno ovocnářství a vinařství, mimo jiné je toto první zmínka o pěstování ovoce v Čechách. Celá oblast Skalice patřila odedávna k majetku vyšehradské kapituly. Po územně správní reformě byla Skalice v roce 1850 začleněna pod obec Lbín, v roce 1884 se osamostatnila, v roce 1960 byla začleněna pod Žitenice. Ve vsi byla kdysi poustevna (Einsiedelei), která byla koncem 18. století zrušena. Dominantou vsi je kaple Nejsvětější Trojice, která pochází z 2. poloviny 18. století.